zijára (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">zijára</span> (arab. návštěva, pouť, per. zijáret, tur. ziyaret) Pův. návštěva [[hrobka (JKI-I)|hrobky]] proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] a posvátných míst v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] vůbec. [[šarí‘a (JKI-I)|Šarí‘a]] stanoví řád rituálu z. v Prorokově [[mešita (JKI-I)|mešitě]] (al-Masdžid aš-šaríf) včetně veršů [[korán (JKI-I)|koránu]], které se mají recitovat. Rituál z. zahrnuje rovněž další [[mešita (JKI-I)|mešity]], bojiště u Uhudu a hřbitov al-Bakí. Z. je častěji termín pro návštěvy hrobů [[světci (JKI-I)|světců]] a ší‘itských imámů ([[Karbalá (JKI-I)|Karbalá]], Kázimajn, [[Komm (JKI-I)|Komm]], [[Mašhad (JKI-I)|Mašhad]], [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžaf]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). Sunnitská nauka tuto praxi odmítá, ale ve většině hist. období a oblastí ji toleruje na základě [[konsensus (JKI-I)|konsensu]] práv. autorit ([[právní věda (JKI-I)|právní věda]]). Z. byla označena za nežádoucí [[novota (JKI-I)|novotu]] mnoha proudy [[reformismus (JKI-I)|reformismu]], zejm. [[wahhábíja (JKI-I)|wahhábíjí]]. Ale ani wahhábovci nemohli zcela zakázat z. v Medíně, neboť sám Prorok pravidelně navštěvoval hroby padlých [[mudžáhid (JKI-I)|mudžáhidů]] ([[mučedník (JKI-I)|mučedník]]). Praxe návštěv u hrobek a hrobů mystických světců je běžná po celém islám. světě. Věřící se chodí poklonit památce význ. osobnosti [[mystika (JKI-I)|mystiky]] ([[Abú Midján, Šu‘ajb Ibn al-Husajn al-Ansárí (JKI-I)|Abú Midján]], [[Ibn Arabí, Abú Bakr Muhammad Muhí ad-Dín (JKI-I)|Ibn Arabí]], [[Rúmí, Mauláná Džalál ad-Dín (JKI-I)|Rúmí]]) či pouze místního řádového [[šajch (JKI-I)|šajcha]]. Mnozí se modlitbami a nekonvenčními rituálními úkony (dotek katafalku, líbání předmětů, magické vzývání, manipulace s [[amulety (JKI-I)|amulety]]) snaží získat [[požehnání (JKI-I)|požehnání]] (baraka) nebo přízeň pro své činy a přání. Kolem hrobek některých světců se z. vyvinuly v pravidelné a hojně navštěvované poutě. Pravidelná účast na z. může, podle některých mystických výkladů, nahradit nedostatek vnitřní síly k plnohodnotnému členství v místním bratrstvu – např. proto, že členovi nevyhovují některé drastické formy [[zikr (JKI-I)|zikru]]. V ší‘itském islámu jsou z. hrobek imámů a jejich příbuzných důležitou součástí náb. života, zejm. v [[isná ašaríja (JKI-I)|isná ašaríji]]. Ší‘itské příručky o průběhu náb. roku a pravidlech poutí k hrobkám se per. nazývají zijáratnáme (Kniha o poutích). |
<span id="entry">zijára</span> (arab. návštěva, pouť, per. zijáret, tur. ziyaret) Pův. návštěva [[hrobka (JKI-I)|hrobky]] proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] a posvátných míst v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] vůbec. [[šarí‘a (JKI-I)|Šarí‘a]] stanoví řád rituálu z. v Prorokově [[mešita (JKI-I)|mešitě]] (al-Masdžid aš-šaríf) včetně veršů [[korán (JKI-I)|koránu]], které se mají recitovat. Rituál z. zahrnuje rovněž další [[mešita (JKI-I)|mešity]], bojiště u Uhudu a hřbitov al-Bakí. Z. je častěji termín pro návštěvy hrobů [[světci (JKI-I)|světců]] a ší‘itských imámů ([[Karbalá (JKI-I)|Karbalá]], Kázimajn, [[Komm (JKI-I)|Komm]], [[Mašhad (JKI-I)|Mašhad]], [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžaf]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). Sunnitská nauka tuto praxi odmítá, ale ve většině hist. období a oblastí ji toleruje na základě [[konsensus (JKI-I)|konsensu]] práv. autorit ([[právní věda (JKI-I)|právní věda]]). Z. byla označena za nežádoucí [[novota (JKI-I)|novotu]] mnoha proudy [[reformismus (JKI-I)|reformismu]], zejm. [[wahhábíja (JKI-I)|wahhábíjí]]. Ale ani wahhábovci nemohli zcela zakázat z. v Medíně, neboť sám Prorok pravidelně navštěvoval hroby padlých [[mudžáhid (JKI-I)|mudžáhidů]] ([[mučedník (JKI-I)|mučedník]]). Praxe návštěv u hrobek a hrobů mystických světců je běžná po celém islám. světě. Věřící se chodí poklonit památce význ. osobnosti [[mystika (JKI-I)|mystiky]] ([[Abú Midján, Šu‘ajb Ibn al-Husajn al-Ansárí (JKI-I)|Abú Midján]], [[Ibn Arabí, Abú Bakr Muhammad Muhí ad-Dín (JKI-I)|Ibn Arabí]], [[Rúmí, Mauláná Džalál ad-Dín (JKI-I)|Rúmí]]) či pouze místního řádového [[šajch (JKI-I)|šajcha]]. Mnozí se modlitbami a nekonvenčními rituálními úkony (dotek katafalku, líbání předmětů, magické vzývání, manipulace s [[amulety (JKI-I)|amulety]]) snaží získat [[požehnání (JKI-I)|požehnání]] (baraka) nebo přízeň pro své činy a přání. Kolem hrobek některých světců se z. vyvinuly v pravidelné a hojně navštěvované poutě. Pravidelná účast na z. může, podle některých mystických výkladů, nahradit nedostatek vnitřní síly k plnohodnotnému členství v místním bratrstvu – např. proto, že členovi nevyhovují některé drastické formy [[zikr (JKI-I)|zikru]]. V ší‘itském islámu jsou z. hrobek imámů a jejich příbuzných důležitou součástí náb. života, zejm. v [[isná ašaríja (JKI-I)|isná ašaríji]]. Ší‘itské příručky o průběhu náb. roku a pravidlech poutí k hrobkám se per. nazývají zijáratnáme (Kniha o poutích). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky (JKI-J)]], [[pouť (JKI-K)|pouť (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky (JKI-J)]], [[pouť (JKI-K)|pouť (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]], [[navštěvování hrobů (Islam)|navštěvování hrobů (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
zijára (arab. návštěva, pouť, per. zijáret, tur. ziyaret) Pův. návštěva hrobky proroka Muhammada a posvátných míst v Medíně vůbec. Šarí‘a stanoví řád rituálu z. v Prorokově mešitě (al-Masdžid aš-šaríf) včetně veršů koránu, které se mají recitovat. Rituál z. zahrnuje rovněž další mešity, bojiště u Uhudu a hřbitov al-Bakí. Z. je častěji termín pro návštěvy hrobů světců a ší‘itských imámů (Karbalá, Kázimajn, Komm, Mašhad, Nadžaf, ší‘a). Sunnitská nauka tuto praxi odmítá, ale ve většině hist. období a oblastí ji toleruje na základě konsensu práv. autorit (právní věda). Z. byla označena za nežádoucí novotu mnoha proudy reformismu, zejm. wahhábíjí. Ale ani wahhábovci nemohli zcela zakázat z. v Medíně, neboť sám Prorok pravidelně navštěvoval hroby padlých mudžáhidů (mučedník). Praxe návštěv u hrobek a hrobů mystických světců je běžná po celém islám. světě. Věřící se chodí poklonit památce význ. osobnosti mystiky (Abú Midján, Ibn Arabí, Rúmí) či pouze místního řádového šajcha. Mnozí se modlitbami a nekonvenčními rituálními úkony (dotek katafalku, líbání předmětů, magické vzývání, manipulace s amulety) snaží získat požehnání (baraka) nebo přízeň pro své činy a přání. Kolem hrobek některých světců se z. vyvinuly v pravidelné a hojně navštěvované poutě. Pravidelná účast na z. může, podle některých mystických výkladů, nahradit nedostatek vnitřní síly k plnohodnotnému členství v místním bratrstvu – např. proto, že členovi nevyhovují některé drastické formy zikru. V ší‘itském islámu jsou z. hrobek imámů a jejich příbuzných důležitou součástí náb. života, zejm. v isná ašaríji. Ší‘itské příručky o průběhu náb. roku a pravidlech poutí k hrobkám se per. nazývají zijáratnáme (Kniha o poutích).
Viz též: poutní svátky (JKI-J), pouť (JKI-K), poutní místa (JKI-K), navštěvování hrobů (Islam)