pouť do Mekky (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Poutník dospívá do posvátného okrsku ([[harám (JKI-I)|haram]]), oblasti 5-30 km kolem Mekky, a dostává se do stavu zasvěcení ([[ihrám (JKI-I)|ihrám]]). Odívá se do dvou kusů režného bezešvého plátna a po dobu pouti se v haramu chová v souladu s ustanoveními [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Součástí rituálu je mj. 1. sedminásobné obcházení Ka‘by (tawáf), provázené dotyky a líbáním svatyně; 2. běh (sa‘j) mezi pahorky Marwa a as-Safá, přičemž poutníci recitují verše z [[korán (JKI-I)|koránu]]. Tím končí tzv. menší pouť ([[umra (JKI-I)|umra]]), kterou muslim může vykonat kdykoli. Hadždž pak pokračuje; 3. hl. obřady začínají sedmého dne [[promluva (JKI-I)|promluvou]] ve Velké mešitě; 4. nazítří se poutníci ubírají do údolí Miná, kde tráví den v rozjímání a [[modlitba (JKI-I)|modlitbách]]; 5. devátý den dhú‘l-hidždža se vydávají na planinu Arafát, kde probíhá rituální stání (wukúf), symbolizující pokoru před tváří Boha ([[talbija (JKI-I)|talbija]]); 6. poutníci se přemístí ke svatyni Muzdalifa, kde se opět modlí; 7. desátý den ([[svátky (JKI-I)|svátky]]), nazývaný svátek obětování (íd al-adhá) nebo velký svátek (al-íd al-kabír), kdy celá pouť vrcholí, je obětována ovce v souladu s islám. interpretací Ibráhímovy oběti syna Ismá‘íla; 8. nazítří pouť končí opět u Ka‘by obcházením na rozloučenou (tawáf al-widá). Poutník pak smí vystoupit ze stavu zasvěcení. Někteří pokračují v individuálních zbožných úkonech, popř. navštíví Muhammadův hrob v Medíně ([[hrobka (JKI-I)|hrobka]]). Pouť je dodnes nejmasovější slavností islámu a v novém polit. kontextu též průkaznou manifestací islám. solidarity a jednoty ve víře. |
Poutník dospívá do posvátného okrsku ([[harám (JKI-I)|haram]]), oblasti 5-30 km kolem Mekky, a dostává se do stavu zasvěcení ([[ihrám (JKI-I)|ihrám]]). Odívá se do dvou kusů režného bezešvého plátna a po dobu pouti se v haramu chová v souladu s ustanoveními [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Součástí rituálu je mj. 1. sedminásobné obcházení Ka‘by (tawáf), provázené dotyky a líbáním svatyně; 2. běh (sa‘j) mezi pahorky Marwa a as-Safá, přičemž poutníci recitují verše z [[korán (JKI-I)|koránu]]. Tím končí tzv. menší pouť ([[umra (JKI-I)|umra]]), kterou muslim může vykonat kdykoli. Hadždž pak pokračuje; 3. hl. obřady začínají sedmého dne [[promluva (JKI-I)|promluvou]] ve Velké mešitě; 4. nazítří se poutníci ubírají do údolí Miná, kde tráví den v rozjímání a [[modlitba (JKI-I)|modlitbách]]; 5. devátý den dhú‘l-hidždža se vydávají na planinu Arafát, kde probíhá rituální stání (wukúf), symbolizující pokoru před tváří Boha ([[talbija (JKI-I)|talbija]]); 6. poutníci se přemístí ke svatyni Muzdalifa, kde se opět modlí; 7. desátý den ([[svátky (JKI-I)|svátky]]), nazývaný svátek obětování (íd al-adhá) nebo velký svátek (al-íd al-kabír), kdy celá pouť vrcholí, je obětována ovce v souladu s islám. interpretací Ibráhímovy oběti syna Ismá‘íla; 8. nazítří pouť končí opět u Ka‘by obcházením na rozloučenou (tawáf al-widá). Poutník pak smí vystoupit ze stavu zasvěcení. Někteří pokračují v individuálních zbožných úkonech, popř. navštíví Muhammadův hrob v Medíně ([[hrobka (JKI-I)|hrobka]]). Pouť je dodnes nejmasovější slavností islámu a v novém polit. kontextu též průkaznou manifestací islám. solidarity a jednoty ve víře. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky (JKI-J)]], [[pouť (JKI-K)|pouť (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky (JKI-J)]], [[pouť (JKI-K)|pouť (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
pouť do Mekky (arab. hadždž) Jeden z pěti sloupů víry. Každý dospělý a duševně zdravý muslim je povinen jedenkrát v životě uskutečnit pouť k Černému kameni ve svatyni Ka‘ba. Rituál pouti určil Muhammad, jsa ovlivněn arab. pohanskými kulty i žid. a kř. monoteismem. Dal mu však nový ideový obsah v souladu s učením o jedinosti boží. Muhammad nakonec učinil Ka‘bu středem dár al-islám, ačkoli pův. uvažoval o místě v Medíně nebo Jeruzalémě. Uctívání Ka‘by spojil s tradicí Ibráhímovou (Ishák, Ismá‘íl), aby si naklonil hidžázské Židy a křesťany. Pouť se koná zhruba mezi 7.-13. dnem měsíce dhú‘l-hidždža (kalendář). Tehdy se v Mekce a okolí odvíjí složitý kanonizovaný rituál za účasti dnes až dvou milionů muslimů.
Poutník dospívá do posvátného okrsku (haram), oblasti 5-30 km kolem Mekky, a dostává se do stavu zasvěcení (ihrám). Odívá se do dvou kusů režného bezešvého plátna a po dobu pouti se v haramu chová v souladu s ustanoveními šarí‘y. Součástí rituálu je mj. 1. sedminásobné obcházení Ka‘by (tawáf), provázené dotyky a líbáním svatyně; 2. běh (sa‘j) mezi pahorky Marwa a as-Safá, přičemž poutníci recitují verše z koránu. Tím končí tzv. menší pouť (umra), kterou muslim může vykonat kdykoli. Hadždž pak pokračuje; 3. hl. obřady začínají sedmého dne promluvou ve Velké mešitě; 4. nazítří se poutníci ubírají do údolí Miná, kde tráví den v rozjímání a modlitbách; 5. devátý den dhú‘l-hidždža se vydávají na planinu Arafát, kde probíhá rituální stání (wukúf), symbolizující pokoru před tváří Boha (talbija); 6. poutníci se přemístí ke svatyni Muzdalifa, kde se opět modlí; 7. desátý den (svátky), nazývaný svátek obětování (íd al-adhá) nebo velký svátek (al-íd al-kabír), kdy celá pouť vrcholí, je obětována ovce v souladu s islám. interpretací Ibráhímovy oběti syna Ismá‘íla; 8. nazítří pouť končí opět u Ka‘by obcházením na rozloučenou (tawáf al-widá). Poutník pak smí vystoupit ze stavu zasvěcení. Někteří pokračují v individuálních zbožných úkonech, popř. navštíví Muhammadův hrob v Medíně (hrobka). Pouť je dodnes nejmasovější slavností islámu a v novém polit. kontextu též průkaznou manifestací islám. solidarity a jednoty ve víře.
Viz též: poutní svátky (JKI-J), pouť (JKI-K), poutní místa (JKI-K)