knihy liturgické (JKI-K)

knihy liturgické Knihy obsahující obřady, modlitby a zpěvy, jichž se má v římkat. církvi užívat při bohoslužebných úkonech (např. při mši svaté, hodinkách, udělování svátostípožehnání). Rozeznáváme čtyři druhy k.l., které se člení na další knihy, jež příslušnému typu předcházely, jsou mu podřízeny nebo se oddělily. 1. Misál; s touto knihou geneticky souvisejí sakramentář, tj. prvotní sbírka mešních modliteb určených pro kněze (kolekta, preface, sekreta, kánon, modlitby po přijímání), antifonář, lekcionářevangeliář. 2. Breviář; s touto knihou jsou geneticky svázány žaltář, antifonář, hymnář, tj. kniha obsahující řadu metrických a hymnických písní (hymnů) k chvále boží, lekcionář, homiliář, tj. sbírka kázání círk. autorit nebo výkladů perikop, sermologium, tj. kniha obsahující zejména kázání círk. Otců aj. círk. autorů, pasionál, tj. kniha přibližující svědectví o mučednících církve, legendář, tj. kniha podávající čtení ze života vyznavačů církve a (později) světců vůbec v souladu s pořádkem zasvěcených dnů. 3. Ordinales, tj. knihy obsahující pravidla bohoslužebného pořádku a liturg. obřadů; specializovanou knihou byl např. pontifikál, obsahující předpisy a modlitby závazné pro biskupa při udělování svátostísvátostin (např. při svěcení kněží, biřmování, královské korunovaci, při posvěcení kostela, oltáře a hřbitova, při žehnání liturg. náčiní a šatu, při svěcení vína, oleje a křižma, při práv. úkonech), a rituál, obsahující pravidla a modlitby při udělování svátostí a blahoslavenství knězem (např. při křtu, pomazání nemocných, pohřbu, uzavření manželství, svěcení vody, procesích), penitenciály, zahrnující pravidla pro uložení pokání (např. posty, almužny), a rituály, shrnující příslušné řády pro klášterní komunity (vyvíjely se od 12. stol.); všechny tyto knihy byly přizpůsobeny potřebám a tradicím jednotlivých diecézí. 4. Martyrologia, tj. zpočátku seznamy kř. mučedníků (řec.-lat. martyres), sestavené při prvních kostelích na základě dokladů o mučednictví pro víru a uspořádané podle kalendáře. Později se tyto seznamy vztahovaly na širší oblasti a obsahovaly stále více údajů, nakonec zahrnovaly i biografické údaje čerpané z legend; v 16. stol. vzniklo závazné Martyrologium Romanum, které se četlo v klášterech, katedrálních a kolegiátních kostelech při veřejném oficiu (hodinkách); martyrologiu je blízký pasionál, obsahující výňatky ze života svatých a mučedníků (viz výše). – V některých protest. církvích má podobnou funkci jako k.l. agenda.

V pravoslaví patří ke k.l. především bibl. knihy (naprestolní evangelium, kniha apoštol, parimejník, psaltyr a aprakos). Naprestolní evangelium obsahuje čtyři evangelia, leží na prestole na složeném antiminsu a kněz nebo jáhen z něho při svaté liturgii čte evangelium. Kniha apoštol obsahuje Skutky apoštolské a někdy též Zjevení Janovo. Psaltyr (žaltář) obsahuje 150 sz. žalmů. V době postní se při pravosl. bohoslužbách používá parimejník. Pro potřeby duchovenstva slouží služebník a časoslov, obsahující neměnné části bohoslužeb. Trebník neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých tajin, oktoich bohoslužebné zpěvy, postní triod bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého postu, květný triod bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní. Měsíceslov zahrnuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce, podle kalendářního pořadí světců, Prolog životy svatých a texty círk. Otců a typikon řád, podle něhož se mají konat bohoslužby v jednotlivých dnech. Martyrologia se uchovávají v k.l. nazývaných menologia (z řec. menó – jsem stálý a logos – slovo). Z praktických důvodů bývají k.l. shrnuty do sborníku; jeden z nich např. sestavil biskup Gorazd.

Helena Pavlincová
Pavel Spunar