knihy liturgické (JKI-K)
knihy liturgické Knihy obsahující obřady, modlitby a zpěvy, jichž se má v římkat. církvi užívat při bohoslužebných úkonech (např. při mši svaté, hodinkách, udělování svátostí a požehnání). Rozeznáváme čtyři druhy k.l., které se člení na další knihy, jež příslušnému typu předcházely, jsou mu podřízeny nebo se oddělily. 1. Misál; s touto knihou geneticky souvisejí sakramentář, tj. prvotní sbírka mešních modliteb určených pro kněze (kolekta, preface, sekreta, kánon, modlitby po přijímání), antifonář, lekcionář a evangeliář. 2. Breviář; s touto knihou jsou geneticky svázány žaltář, antifonář, hymnář, tj. kniha obsahující řadu metrických a hymnických písní (hymnů) k chvále boží, lekcionář, homiliář, tj. sbírka kázání círk. autorit nebo výkladů perikop, sermologium, tj. kniha obsahující zejména kázání círk. Otců aj. círk. autorů, pasionál, tj. kniha přibližující svědectví o mučednících církve, legendář, tj. kniha podávající čtení ze života vyznavačů církve a (později) světců vůbec v souladu s pořádkem zasvěcených dnů. 3. Ordinales, tj. knihy obsahující pravidla bohoslužebného pořádku a liturg. obřadů; specializovanou knihou byl např. pontifikál, obsahující předpisy a modlitby závazné pro biskupa při udělování svátostí a svátostin (např. při svěcení kněží, biřmování, královské korunovaci, při posvěcení kostela, oltáře a hřbitova, při žehnání liturg. náčiní a šatu, při svěcení vína, oleje a křižma, při práv. úkonech), a rituál, obsahující pravidla a modlitby při udělování svátostí a blahoslavenství knězem (např. při křtu, pomazání nemocných, pohřbu, uzavření manželství, svěcení vody, procesích), penitenciály, zahrnující pravidla pro uložení pokání (např. posty, almužny), a rituály, shrnující příslušné řády pro klášterní komunity (vyvíjely se od 12. stol.); všechny tyto knihy byly přizpůsobeny potřebám a tradicím jednotlivých diecézí. 4. Martyrologia, tj. zpočátku seznamy kř. mučedníků (řec.-lat. martyres), sestavené při prvních kostelích na základě dokladů o mučednictví pro víru a uspořádané podle kalendáře. Později se tyto seznamy vztahovaly na širší oblasti a obsahovaly stále více údajů, nakonec zahrnovaly i biografické údaje čerpané z legend; v 16. stol. vzniklo závazné Martyrologium Romanum, které se četlo v klášterech, katedrálních a kolegiátních kostelech při veřejném oficiu (hodinkách); martyrologiu je blízký pasionál, obsahující výňatky ze života svatých a mučedníků (viz výše). – V některých protest. církvích má podobnou funkci jako k.l. agenda.
V pravoslaví patří ke k.l. především bibl. knihy (naprestolní evangelium, kniha apoštol, parimejník, psaltyr a aprakos). Naprestolní evangelium obsahuje čtyři evangelia, leží na prestole na složeném antiminsu a kněz nebo jáhen z něho při svaté liturgii čte evangelium. Kniha apoštol obsahuje Skutky apoštolské a někdy též Zjevení Janovo. Psaltyr (žaltář) obsahuje 150 sz. žalmů. V době postní se při pravosl. bohoslužbách používá parimejník. Pro potřeby duchovenstva slouží služebník a časoslov, obsahující neměnné části bohoslužeb. Trebník neboli obřadní příručka obsahuje modlitby a zpěvy k udělování svatých tajin, oktoich bohoslužebné zpěvy, postní triod bohoslužebné modlitby a zpěvy velkého postu, květný triod bohoslužebné modlitby a zpěvy v době od neděle velikonoční do neděle svatodušní. Měsíceslov zahrnuje bohoslužebné modlitby a zpěvy na všechny dny každého měsíce, podle kalendářního pořadí světců, Prolog životy svatých a texty círk. Otců a typikon řád, podle něhož se mají konat bohoslužby v jednotlivých dnech. Martyrologia se uchovávají v k.l. nazývaných menologia (z řec. menó – jsem stálý a logos – slovo). Z praktických důvodů bývají k.l. shrnuty do sborníku; jeden z nich např. sestavil biskup Gorazd.